Dneska Friska složila svou první zkoušku ZZO (zkoušku základní ovladatelnosti).

Když jsem se ráno po šesté hrabala z postele a venčila psy v liduprázdných ulicích, říkala jsem si, že jsem fakt magor, hnát se na nějaké zkoušky, když jsem mohla zůstat doma v posteli 😉

Výjimečně jsem to aspoň neměla daleko (jen přes město) a taky jsem pro jednou věděla, kam jedu a znala to tam 😀 Takže odpadlo bloudění a hledání, kde ten cvičák vlastně je… :)))

Taky počasí bylo super, ráno sice trochu mrzlo, ale jak vyšlo slunko, tak se oteplilo a bylo fajn… takže ideální podmínky. Udělal se krásný podzimní den, tráva byla ještě vlhká, takže super na stopy, a jinak krásně slunečno a příjemně.

Krom Frisky na ZZO šel taky Dinouš na ZVV1… bohužel nás opět provázela smůla :/ Stopy byly přímo u cvičáku, terén byl fajn, akorát tráva, vlhká, hustá, žádné kopřivy ;), prostě značka ideál. Rozhodčí to měl dobře rozplánované, takže stopa nebyla ani moc stará. A Dinouš měl zjevně dneska dobrý den. Jak jde jindy na stopu jak na popravu, dneska se fakt těšil… taky jsme toho v poslední době hodně nastopovali, fakt jsme makali a myslím, že konečně to začalo přinášet výsledky… naše tréninky už nejsou chaotické, ale mají řád, já vím co dělám, tím pádem pes ví, co má dělat on… a začalo nás to oba aspoň trochu bavit… a Dingo se začal konečně lepšit. Měla jsem z toho fakt dobrý pocit.

Dingo vyšel perfektně, sice foukal dost silný vítr z boku, takže šel malinko šejdrem, jak mu to pach sfoukávalo, ale šel pěkně soustředěně, vesele… Pak došel k lomu a tam nastal kámen úrazu, protože se maličko ztratil a začal ověřovat… normálně by se byl našel, nebylo to těžké… stopa pokračovala vlevo, ale on to zrovna zkusil doprava… a tam narazil na nějakou cestičku zvěře nebo kolej nebo co to bylo a chytil se jí… bylo vidět, že si není jistý, ale nevěděl co, tak pokračoval dál… až mě vytáhl ze stopy, takže nám to rozhodčí odpískal :/ Fak jako pech… pak jsme stopu došli a došel jí parádně, dokonce zalehl i oba předměty! Vážně škoda 🙁 Už by se nám mohla přestat lepit ta smůla na paty, protože jinak to není možné… Dingo to všechno umí, makáme poctivě, všechno máme natrénované, Dinouš má na mnohem víc, než tohle… a přesto vždycky přijde nějaká smůla smolná… :/ No dobrá, tak snad příště 🙂

S Friskou na ZZO jsem šla s úplně opačným pocitem, než s Dingem – že to asi nedáme. Frisule je šikovná, ale zbrklá a spoustu věcí nemá docvičených… ale říkala jsem si, že to prostě zkusíme a uvidíme 🙂 Nakonec to nebylo tak zlé 😉

Přivolání dostala za devět bodů, protože mě opět v nadšení přeběhla, oběhla, chvíli koukala, co že to vlastně měla dělat, pak si vzpomněla a předsedla 😀 Magorka 😉 Chůze u nohy ze začátku vypadala velmi pěkně, maliňák hadr… pak usoudila, že už je to dlouhý a chvílema tak různě čuměla kolem nebo čichala, chvílema se zase chytala a šla pěkně, takže sedm bodů. Polohy sedni-lehni byly naprosto příšerné, lehla si na stehno a sedla celá rozvalená, že být to v tréninku, tak jí za to snad jednu lísknu, co to vymyslela… ale v nároďáku takové kiksy nevadí, takže plný počet 😀 Při odložení za pochodu, které máme v tréninku luxusní, že se na místě zarazí a plácne na zem, se rozhodla vymyslet „apgrejd“ a zůstala prostě stát… na místě, ani se nehla, stála a koukala za mnou, jak jsem se otočila a vracela, jak kdyby jí to docvaklo a jak byla, na místě lehla… No to by jí člověk ubezdušil 😀 Dostala za to pět bodů. Aport dopadl nad očekávání dobře, když pro něj naprosto nadšeně běžela, nadšeně ho nesla, zastavila se pár kroků přede mnou a už jsem viděla, jak se ho zase chystá flusnout, takže jsem usoudila, že menší zlo bude, jí trochu pomoct a navedla jsem si jí posuňkem, pak už došla a předsedla… za to napovídání dostala za sedm bodů :))) Ale uf 😀 Na to, jak málo jsme to trénovali a na to, že to ještě před nedávnem zahazovala na půl cesty… dobrý jako 🙂 Z dlouhodobého odložení jsem měla strach, hlavně po tom, co posledně vyváděla na cvičáku, jak se snažila zdrhnout za každým psem, co viděla… tak jsem si říkala, že to bude nějaký průšvih, ale opět překvapila! A celé odložení uležela, jen chvílema sledovala, co dělá druhý pes, ale většinu i sledovala mě… občas se převalila na stehno, ale za chvíli, jak kdyby si to sama uvědomila, se rovnala do správné polohy… a ležela a ležela… Já celou dobu trnula, že něco vymyslí, že minimálně se zvedne až pro ní půjdu 😀 Ale ne, byla skvělá a uležela to celé! Takže za deset bodů a celkově vybojovala slušných 48 bodů, holka moje šikovná 🙂 Navíc na úplně cizím place… fakt z ní možná jednou něco bude 😉

Pak ještě následovaly ty praštěné speciální cviky, kdy jsme ještě málem vyletěli 😀 Frisku totiž nějací psi opodál a už vůbec ne lítající balon ale vůbec nezajímali, takže chvíli capala za mnou a když nic, tak si sedla a začala si sundávat náhubek… rozhodčí začal povídat, že jako nezvyk na košík je na diskvalifikaci, což mě pěkně vyděsilo a furt jsem se snažila jí přesvědčit, aby sakra už běžela k tomu míči a mohla jsem jí odvolat, ale nechtěla… nakonec to rozhodčí vzdal a nechal mě jí přivolat jen tak… ale držel mi přednášku o tom, jak jsem to s tím košem měla trénovat 😀 No jasně… znám čévéčka, co ho nosí každý den celý život a stejně by si tam sedli a sundávali ho :))) Rozhodně by je to zajímalo víc, než nějaký míč 😀 Zbytek speciálních cviků pak proběhl v pohodě, takže dobré, Friska prošla 🙂

No tak mám radost, že se jí to podařilo, tak teď začneme už vážně trénovat na obedience 🙂 No a Dingo… chtěla bych říct, že budeme trénovat, ale já už nevím co, mám pocit, že už to všechno naprosto umí… jen nesmíme mít smůlu prostě… Uznávám, že ve stopách máme ještě rezervy, že kdyby byl víc vychozený, tak na tu kolej neuhne… ale zase myslím, že jsme tam udělali fakt velký pokrok a že s úrovní, na jaké teď je, by měl dát jedničkovou stopu s přehledem… když nebude mít pech, no… Tak snad konečně příště… jinak už nevím! 🙂