Už víc než tři roky jsem se nedostala na pořádný dogtrek nebo aspoň vandr a k tomu se mezi tím kolem mě rozjela obliba dálkových pochodů, na který chci už léta vyrazit a pořád jsem se k tomu nějak nedostala… Nedávno na mě na internetu vyskočil článek, že se na Stezku Českem vydaly dvě matky s dětma a kočárkama… A to mě nasadilo brouka do hlavy 😁
Tradičně jsme se zúčastnili akce 1000mil pro jeden cíl, tentokrát ve složení já, Friska a Markéta.
Na vzdory tomu, že momentálně musherské závody vynecháváme, téhle nové akce jsme se museli zůčastnit 🙂
Už několik let jsem chodila tradičně první jarní dogtrek, asi i proto, že na další pak přes sezonu už tak moc nebyl čas, a taky po zimě se člověk vždycky tak těší. Tradičně to byl dogtrek Po Stopách Toulovce, letos došlo ke změně a tak jsem poprvé vyrazila na „Holštejn“.
Jakmile jsem dojela Šediváčkův long minule, okamžitě jsem věděla, že se sem musím ještě někdy vrátit, protože takový zážitek si člověk musí zopakovat. Bohužel se to ale několik let nedařilo a znovu se mi to povedlo až letos…
Dokud jsem závodila bez psů, nevzdala jsem jediný závod… se psy je ale všechno jinak 🙂
Na vzdory loňským peripetiím jsem se do pořádání vytrvalostní zkoušky pustila letos znovu…
Konečně jsme se s Friskou sehrály a obě nás to baví, jen já potřebuju „trochu“ trénovat…
