- Iulia, Iulinka, Iulina, Iulča, Iulka, Iuli, Iulči, Iula, Žížala
- Fawn, solid, standard
- 20. března 2009 (Sanders Puddle Duck x Question Iletis), PP
Fotogalerie
Význam jména Iulia je něco jako „zářivý“ nebo „zářící“… Iulka vždy zářila svou krásou a světlou barvou 🙂
Iulinku jsem si přivezla z chovatelské stanice v Turnově jako třetí parťačku k Agathě a Félixe, když holkám byl už rok. Důvod byl ten, že jsem chtěla výstavní myš (Gathy ani Felča neměly PP) a tak jsem vzala první myš s průkazem původu, která mě přišla pod ruku. Neměla jsem tušení, jak si vybírat zvíře na výstavy a měla jsem neuvěřitelné štěstí. Iulka byla polofinského původu (matka import z Finska) a byla prostě krásná. Pouze z jediné výstavy přijela bez ceny, i když první místo nevyhrála nikdy.
Povahou byla Iulka spíš klidnější a opatrnější, žádné střelidlo jako Agatha. S Gathy si taky ze začátku moc nerozuměla a trvalo dlouho, než jí žárlivá Agatha vzala na milost… chvíli to už vypadalo, že je snad nikdy dohromady nedám. Na velké mazlení Iulinka taky moc nebyla, ale zase taková netýkavka jako Felča taky ne. Byla spíš taková madam, měla svou důstojnost, nechala si všechno líbit, ale kontakt nevyhledávala. Když jsem si jí přinesla, připadala mi proti holkám tak droboučká a hubeňoučká a ještě jak měla světlou barvu, začala jsem jí říkat Žížala, což se ujalo… možná taky i pro to jméno (žížala Julie od Dády Patrasové ;)).
Když bylo Iulince půl roku, odešla Felinka a místo ní přibyla Caramela, a Iulce nezbylo, než převzít místo alfy. Gathy nejprve držela smutek za Felču a pak se vrhla na šikanovaní Carinky… Ale Iulka dokázala i přes to držet ve smečce pořádek, bitky holek trpělivě rozháněla a ty jí poslouchaly, měla nějakou přirozenou autoritu 🙂
Iuli byla poměrně klidná a rozumná, nevyváděla žádné velké lotroviny. Občas jsem jí taky brávala s sebou ven, ale moc jí to nebavilo. Měla ovšem taky jednu svojí libůstku – zbožňovala vodu :))) Ne že by plavala, k tomu snad ani neměla nikdy příležitost, ale když jsem holká dala někdy v létě mísu s vodou na ochlazení, vydržela se v tom ráchat a lovit pamlsky, pro které se s nadšením i potápěla 🙂
Nedlouho po svém největším výstavním úspěchu, kdy skončila druhá na speciální výstavě ve třídě šampionů, stejně jako rok před tím její matka, onemocněla (podobně jako její matka, vypadalo to jako rodinné prokletí). Iulinka začala močit krev… brala ATB s tím, že je to snad zánět močového měchýře… její stav se ale víc jak měsíc nelepšil a nešlo vyloučit, že zánět je pouze doprovodem nádoru na močovém měchýři. Iulka byla ale celou dobu čilá a aktivní, nezdálo se, že by jí to nějak trápilo. Po asi měsíci a půl se její stav náhle zlepšil a několik dní už měla moč čistou, pak náhle jednoho večera začala mít problémy s motorikou. Nedokázala používat přední tlapky, dokázala sice jít po rovné ploše, ale nedovedla vylézt ani 10cm do klece nebo přejít přes položenou knížku… Nedokázala si držet jídlo, omýt se… Do druhého dne už pouze apaticky ležela a nereagovala na nic. Po pár hodinách odešla.
Co bylo důvodem úmrtí se lze jen dohadovat, příznaky ukazovaly nejspíš na nádor hypofýzy, který mohl vzniknout z metastazujícího nádoru na močovém měchýři. Druhou možností bylo selhání nějakých orgánů po dlouhodobé léčbě ATB a kortikoidy.
Iul byla pro mě dalším splněným přáním – dokonalou výstavní myší ke které jsem přišla vlastně náhodou. Byla to prostě moje polofinská kráska 🙂
Iulinka odešla 9. 12. 2010, ve věku jednoho roku, osmi měsíců a dvaceti dní, pravděpodobně na selhání nějakého orgánu po dlouhodobé léčbě zánětu močového měchýře kortikoidy. Druhá verze je metastazování nádoru na močovém měchýři do mozku a úmrtí tedy na nádor na mozku.