- černá, berkshire, standard
- Iny, Inka, Ina, Inča, Inule, Inulka, Inýs, Indulona
- 1.7.2012 (Daeba Od Pekelného Strážce x Asmodeus Od Pekelného Strážce), PP
- Chovná I
Fotogalerie
Jméno Inka neznamená celkem nic, je to zkrácenina různých severských jmen, ale je to prostě varianta od Inčina papírového jména Iny 🙂
Na Iny jsem čekala přes půl roku, než se narodila. Chtěla jsem myšku právě z téhle linie, kvůli předpokladu zdraví a dlouhověkosti. Nakonec se povedlo a já si přivezla další černou berkshirku. Měla to být další Agatha, ale nakonec se z ní vyklubala spíš další Felinka 🙂 Inka byla šílené potřeštidlo, zcela nekontaktní a odmítající jakoukoliv komunikaci 🙂 Celé její vycházky byly řetězcem těch nejšílenějších nápadů a výmyslů a týrání mých nervů. Byla neskutečně ukecaná a jakmile se jí něco nelíbilo, okamžitě reagovala naštvaným pískáním, když jsem jí chtěla vzít a ona nechtěla, doslova řvala jako na lesy, jak kdybych jí trhala hlavu 😀
Na vzdory své bláznivé povaze zaznamenala Inka v životě pár výstavních úspěchů, neb byla exteriérem celkem povedená, takže když neudělala hysterickou scénu, dostávala celkem dobré body 🙂 Díky své inteligenci se rychle učila a docela jí bavily agility, dokonce se zúčastnila prvních oficiálních agility závodů a vybojovala krásné třetí místo. Krom toho byla prozatím mou jedinou myší, která byla registrována.
Byla taky připuštěna a měla mít PP vrh se samcem Gremleen’s Chelifer, bohužel Inka měla těžký porod a žádné z mláďat nepřežilo a nakonec měla namále i Inulka, jak jí porod nesmírně vyčerpal, ale na poslední chvíli se jí podařilo zachránit.
Vůči ostatním myším byla Inka celkem pohodářka, jako malá žila chvíli se starou Agnes, kterou naprosto respektovala. Po její smrti převzala místo alfy Tonička, kterou Iny respektovala i v době, kdy už Toničky fyzické možnosti byly hluboko pod těmi Inčinými 🙂 Malou Xylku Inka přijela naprosto bez potíží.
Na vzdory Inky šílené povaze se její pořízení ukázalo nakonec jako správná volba, neb Ina byla první myší, která se mi dožila víc než roku a půl bez nádoru a dokonce přesáhla hranici tří let, i když jen o necelý měsíc… Posledních několik měsíců už sice ochrnovala na zadní nožky, ale jina jí nic netrápilo a i když už nedokázala tak běhat a šplaht, byla stále neuvěřitelně aktivní a střelená, skoro až do konce 🙂
Inulka odešla 29.7.2015 ve věku krásných tří let a dvaceti osmi dní. V posledních dnech měla trochu nafouklé bříško, ale těžko říct, jestli to byl nějaký nádor, selhání orgánů kvůli ochrnování a nebo prostě už zemřela stářím.