• Cilka, Cecilka
• černá, berkshire, standard
• někdy kolem roku 1997 (matka neznámá x otec neznámý)

Jméno Cecilie znamená v podstatě „malá slepá“, ale Cilka určitě viděla 🙂

Cilku jsme si se sestrou přinesly tajně ze zverimexu a ukrývaly jsem jí v dřevěné bedně na půdě asi týden, než na to mamka přišla. Věděly jsem, že mamka nesnáší myši a nedovolila by nám jí doma mít. Cecilka byla úžasné zvířátko, klidné a trpělivé, netuším jak stará byla, když jsme si jí donesly, ale byla to miloučká pohodářka. Byla černá a na břiše měla místo pořádného znaku jen jakýsi bílý pruh, něco jako hooodně nestandardní berk. Bohužel po zjištění nezvaného nájemníka na půdě, jsme byly donuceny Cilku vrátit do zverimexu. Bylo to první a taky poslední zvíře, které bylo z našeho domu vyhoštěno, všechna ostatní, i když mnohdy taky nezvaná, tu už zůstala. Nevím, jestli mamka tak moc nemohla vystát „myš“ a nebo měla pocit, že potřebujeme se sestrou výchovnou lekci. Každopádně Cilka tak po krátké době z mého života odešla na vždy. Vždycky jsem věřila tomu, že si Cilku koupil někdo jiný, u koho prožila spokojený potkaní život… ačkoliv to je asi dost nepravděpodobné :/ Cecilka se pro mě ale tím, že jsem se jí musela vzdát, stala jakousi ikonou… od té doby jsem nepřestala čekat na možnost, kdy si budu moct znovu pořídit potkana – černou samičku s bílým bříškem. Čekala jsem deset let.