- Agnes, Agneska, Agnesa, Agi, Aginka, Agina, Aguše, Aguška, Agu, Mrcha šedivá
- Černá, husky, standard
- 2. 3. 2011 (Cassia x otec neznámý)
Význam jména Agnes je „čistá“ nebo „nevinná“, což je takové nicneříkající 🙂
Agu se narodila v neplánovaném vrhu naší samičky Cassinky a neznámého otce, a tak jako někdo může být dítětem štěstěny, byla Agneska tak nějak dítětem smůly… Po narození se Agnes udělal na pupíku abces, který se mi nedařilo léčit a nakonec se jí díky němu udělala kýla. Proto jsem se nakonec rozhodla si jí nechat.
Ačkoliv Cassinka byla hezká a měla úžasnou povahu, byla pohodářka a milovala lidi, genetika Agnesce namíchala zcela jiný koktejl. Agina po mamince nepodědila ani líbivý vzhled, ani inteligenci, ani super povahu… Z části jsem za to asi mohla i já, že jsem na její výchovu neměla tolik času, kolik by potřebovala, ale z větší části byla prostě taková. Potrhlá, bláznivá, bázlivá, lekavá, nekontaktní a inteligence taky zjevně moc nepobrala. Nesnášela lidský kontakt, nenáviděla mazlení i braní do ruky, bála se všeho a všech, ze psa a cizích lidí měla panickou hrůzu, snesla jakž takž jen mě… Vycházky trávila zalezlá někde v koutě. Po tom, co jsem s ní začala zkoušet agility, se náš vztah malinko zlepšil, ale velká sláva to nebyla, a agility jí bavily jen málo. Agnes si prostě žila ve svém světě, ukrytá před tím skutečným…
S ostatníma myšima vycházela Aguška dobře. Větší část života prožila se svou maminkou Cassčou, která odešla, když Agnes bylo něco přes rok. Agu ale žila dál v tom svém světě, jako by to snad ani nepostřehla… Ačkoliv po odchodu Cassinky se přece jen trochu uklidnila. Pár měsíců žila taky s Caramelkou, ale ani s tou neměla žádný problém. Nakonec jsem k ní (asi měsíc po úmrtí Cassinky) pořídila dvě prťata Inku a Toničku, které bez mrknutí oka přijala a dál žila tak nějak vedle nich.
Pupeční kýla se Agnesce zhoršovala a tak na půl roce prodělala operaci, naštěstí bez komplikací. Byl jí sotva rok, když se dostavily další zdravotní problémy – nádor na mléčné žláze. Naštěstí rostl pomalu… Pak se přidaly nějaké podivné chronické dýchací obtíže, které nešly léčit a kvůli nim jsem jí nechtěla nechat operovat ten nádor. V roce a půl prodělala Aguška nějaké podivné onemocnění, projevy to mělo jak nádor hypofýzy, dávala jsem jí den, dva… Agneska přežila týden, pak se začala zotavovat a do měsíce byla zase úplně v pořádku. Začala jen hůř slyšet a oslepla asi na jedno očko, což ovšem nebylo nijak poznat. Následně během půl roku prodělala asi dvě mrtvice, ze kterých se vždy za několik dní zase sebrala, jen chodila víc a víc nakřivo. Dokázala se ale stále o sebe postarat, vyšplhala v kleci i na nejvyšší patro, venku běhala jako nic… Agu oslavila druhé narozeniny a vypadala, že tu bude přes všechny ty neduhy ještě dlouho… Začala jsem z legrace říkat, že je nesmrtelná 🙂 Poslední nemoc jí ale definitivně dostala. Nejspíš další mrtvice… Přestala úplně chodit, jen se plazila. Hrozně ale chtěla dál bojovat, nebyla už schopná sama jíst, ale když jsem jí krmila, baštila jako o život… Den ode dne se to ale horšilo, tělíčko jí přestávalo poslouchat, až jí došly síly úplně a jednoho dne ráno jsem jí našla ležet v kleci tiše spící…
Agneska odešla 2. května 2013 ve věku dvou let a dvou měsíců. Přesnou příčinu úmrtí těžko stanovit, ale Agnes v krátké době prodělala několikrát mrtvici a začal se jí zvětšovat nádor mléčné žlázy, takže pravděpodobně zemřela na celkové vyčerpání organismu, který už nezvládal dále bojovat.