• Agatha, Agathka, Gathy, Gathyna, Gathka, Háta, Hátuška, Hátuša, Nutrie a Agina (tak jí říkala moje spolubydlící)
  
• Černá, berkshire, standard
• 24. března 2008 (Larissa of Gremleen’s x Remiz of Gremleen’s), VP

Fotogalerie

Jméno Agatha jsem Hátě vybrala sama, znamená to něco jako „dobrá“ nebo „laskavá“, no nevím, jestli to na Gathy sedí 🙂

Agathku jsem si přivezla asi dva týdny po té, co jsem si pořídila Felču, aby měla kamarádku. Po zážitcích s Fel jsem už nechtěla znovu riskovat zverimexačku. Pro Gathy jsem jela až do Prahy, ale vyplatilo se. Od první chvíle bylo jasné, že Gathka je něco naprosto jiného, než Felinka. Od prvního okamžiku jsme byly kamarádky. Háta se nebála nikoho a ničeho, všude byla hned doma. Do dnes mám v živé paměti, jak jsem si jí ve vlaku cestou z Prahy do Hradce chtěla dát pod mikinu, že se tam bude cítit v bezpečí, a během pěti minut jsem to bláznivé zvíře lovila po celém kupé :))) Časem se mnou chodila běžně ven a různě cestovala, měla jsem jí dokonce i na čundru.

Měla jsem strach, co na Agathku bude starší a větší Felinka říkat, ale Agatha docela prostě Felině vyprášila kožich a okamžitě přebrala místo alfy 😀 Fela si ho po čase zase vzala zpátky, protože Gathy byla líná si své postavení udržovat a radši jednoduše nechala všechno na Felče. Agathka byla prostě takový malý rozmazlínek, kolem kterého museli všichni skákat. Pro svou úžasně kontaktní povahu se stala miláčkem všech, kdo jí kdy viděli. Byla takovým naším školním maskotem. Půjčovala jsem jí všude a všem, kdo si jí chtěli pohladit a pomazlit, včetně dětí. Gathy nebyla krásná podle standardu, ale měla v sobě jakési myší charisma, kterým každému učarovala. Byla to zkrátka myš s velkým M. A byla velká :))) Z legrace jsem jí říkávala Nutrie ( i pro její jméno – Agáta byla vodní krysa v nějakém večerníčku, a vodní krysa je nutrie), neb půl kila není na potkanici zrovna málo, ale Gathy nebyla tlustá, byla prostě velká :)))

Agatha nebyla hloupá, ale své vylomeniny obvykle odkoukala od Félixy, sama toho mnoho nevymýšlela. A když jí ostatní myši zlobily, chodila se schovávat ke mě 🙂 Zvlášť když už byla starší a nemocná a něco nezvládala, chodila si za mnou pro pomoc. Byla taky neskutečně žravá. Zároveň byla do všeho zajímavého a nového děsně hrr… a tak se nadchla i pro agility, to naprosto zbožňovala 🙂 A měla ještě jednu dost dobrou schopnost – hrozně tvrdě spát :))) Mnohdy jsem jí objevila třeba v peřinách, jak chrápe na zádech a až když jsem do ní začala šťouchat, teprve se probrala a mžourala, co se to sakra děje 😀

Na ostatní potkanice, krom Felinky, byla Gathy pěkná mrcha. Félixu zbožňovala a když Felča odešla, Agathka několik dní skoro nejedla a nekomunikovala… Ale Iulku i Carinu zpočátku pěkně šikanovala. Možná žárlila, čert ví, ale oběma holkám dělala dlouhý čas ze života peklo, než je konečně vzala na milost.

V necelém roce Háta prodělala zápal plic, vypadalo to s ní špatně, ale přežila. V roce a půl, těsně po odchodu Felinky, se Gathce objevil nádor v třísle. Operace jí nebyla doporučená. Žila s tím bez problémů půl roku, přesně v den druhých narozenin, jsem jí našla další na mízní uzlině u přední tlapky. Žila ještě dalšího půl roku, ale bylo to s ní horší a horší. Hodně zhubla a ke konci už musela mít upravenou klec, aby se po ní mohla pohybovat. Neustále jsem se rozhodovala, jestli jí nechat utratit, nebo ne… ale pořád jsem nedokázala udělat to rozhodnutí, když ona se pořád tvářila, že jí nic není. Chodila se za mnou na klín mazlit, pokaždé se z klece hrnula první, když nedokázala být u misky první, holky od ní vystrkala… V posledních dnech už ale hodně sešla a než jsem stihla jí nechat odejít, našel jí Lukáš spát s holkama v domku už věčným spánkem…

Agathka prožila krásný potkaní života a byla mou vysněnou „černou myší s bílým bříškem“, měla úžasnou povahu a byla jedním z těch zvířat, na která se nezapomíná…

Agathka odešla 7. 10. 2010, ve věku dvou let, šesti měsíců a čtrnácti dní, na celkové vyčerpání díky dvou rostoucím nádorům.