Na dva dny k nám přijela na návštěvu spolužačka Lucka s přítelem Víťou a s Jessie. Snažila jsem se jim ukázat všechno zajímavé v Jablonci a okolí a užívali jsme si příjemného počasí. Věřím, že si to tu užili všichni tři, včetně Jess, ačkoliv nebýt Dinga, určitě by se jí tu líbilo mnohem víc:o)))
Spolužáky z Hradce lákám do Jablonce už dávno, tak se konečně dala přemluvit aspoň Lucka:o) Chtěla hrozně vidět Ještěd, takže první výlet vedl právě tam. Jelikož dorazili akorát v době oběda, stavili jsme se nejprve kousek pod Ještědem v restauraci a hrozně jsme se přejedli:oD Z části z lenosti a z části ze zvědavosti jsme jeli na vršek lanovkou. Jessie z toho byla trochu nesvá, ještě když s námi jela banda hlučících dětí, Dingovi naopak byla jízda lanovkou naprosto ukradená, panička se bála mnohem víc než on, jeho zajímalo akorát, jak otravovat Jessinu.
Na Ještědu bylo spoustu lidí, ale bylo tu hezky a teplo, což jsem snad ještě nezažila. Docela jsme se v těch dlouhých kalhotách pekli:o))) Výhled byl pěkný, ale jak poznamenala Lucka, když si to člověk nevyjde po svých, tak to prostě není ono;o) Tak jsme se vydali procházkou zpátky dolů. Dingo se zase předváděl, hrozně Jessie otravoval, takže ta ho měla asi po pěti minutách plné zuby, jenže při své dobrotě nebyla schopná ho pořádně srovnat do latě, jen na něj hystericky pištěla, což Dinovi přišlo ohromně zábavné a provokoval víc a víc.
Doma byly rušivé elementy smečky (Dingo) vystěhovány do kotce, aby se mohli ostatní členové (my a Jessie) v klidu zrelaxovat a počkat na Lukáše, který dorazil z práce. Dingo to zjevně vzal jako osobní zradu a jal se mezi tím za šíleného řevu demolovat kotec. Rozcupoval lino, okousal roh boudy a celou boudu jakýmsi záhadným způsobem odsunul od stěny kotce, jak to při její váze dokázal, je nám záhadou. Následovala vycházka k přehradě, chtěli jsme si cestou dát zmrzlinu u Krtečka, ale měli už zavřeno. Tak jsme se aspoň vykoupali:o) Vlezla tam i Lucka i když původně tvrdila, že už je na to moc zima (hradecký a jablonecký názor na zimu se poněkud různí;o)), Víťu jsme nepřemluvili, jelikož se léčil ze zákeřného nachlazení, zato psi si koupání ohromně užili:o)))
Pak následovalo posezení u stánku a návštěva slavné jablonecké pizzy:o))) Ne, ale vážně, málo kde mají tak dobrou pizzu jako v Jablonci. Psi byli sice mírně na zabití, jelikož Jessie není moc zvyklá chodit do hospody a ještě jí otravoval Dingo, Dino naopak normálně v hospodách nemá nejmenší problém, ale Jess na opačném konci stolu ho prostě nenechala v klidu ležet.
Pak už jsme se opět přejedení a po celém dni unavení vrátili domů. Lucka s Víťou si cestou z Ještědu v Decathlonu koupili nový stan a nemohli se dočkat, až v něm budou spát. Takže v něm nakonec spali;o) Bylo to tak lepší i vzhledem k tomu, že Dingo by je doma otravoval, takhle jsme se všichni dobře vyspali:o)))
Dopoledne jsme zase udělali přesuny psů, Dingo putoval do kotce a hodná Jessie k nám do bytu a bez zvířat jsme vyrazili na krátkou prohlídku centra Jablonce. Přemýšlela jsem, co zajímavého z okolí města jim ukázat dál a nakonec jsem vymyslela procházku přes dvě rozhledny a pramen Nisy. Nebylo to jen proto, že rozhledny jsou pro jablonecko velmi typické, ale taky proto, že se tam dalo jít hezky přírodou a psi se mohli perfektně vyběhat. Bohužel vycházka skončila u první rozhledny, když si Jessie, asi o ostrý kámen, rozřízla tlapku. Nejprve to vypadalo, že jí asi nohu budou muset amputovat, jakou udělala scénu, po bližším ohledání se ukázalo, že to nebude zase tak strašné a nakonec a se rozeběhla dál, jako by se nechumelilo. Po chvíli váhání jsme se tedy rozhodli v procházce pokračovat, jenže za chvíli jí to začalo bolet znovu, takže jsme se radši vrátili.
Počkali jsme opět na Lukáše, Jessie nechali doma odpočívat a jen s Dingem šli znovu k přehradě. Tentokrát měli u Krtečka otevřeno, takže jsme si konečně dali zmrzlinu. Dneska už se ale ochladilo víc a byli jsme líní, takže do vody vlezl jen Dingo, my si tak akorát smočili nohy a potom pořádali závody v házení kamínků do vody:o))) Lukášovi se skoro podařilo ulovit kachnu:oD
Vycházku jsme zakončili langošem u stánku. Jo a málem bych zapomněla na místní atrakci – žralokokapry:o))) Po cestě přes hráz přehrady jsme potkali hejna kaprů, kteří se pomalu na život a na smrt rvali o rohlíky, co jim lidi házeli. Docela jsme se u toho bavili:o)
Tak ještě si přát, aby Dingo konečně pobral trochu rozumu, protože byl chvílemi už docela únavný, jinak to byly myslím, celkem příjemně strávené dva dny. A Jessie přejeme, aby se tlapka do víkendu zahojila a mohla do Brna na závody;o)