Ano, je to s podivem, sama tomu skoro nevěřím, a samozřejmě to nemohlo proběhnout úplně hladce, ale je to tak 🙂
Videa z ze zkoušky povah Dinga a jeho sestřiček:
Bonitace byla v Českém Brodě, kde jsme ještě nebyli. Byla tu hrozná zima a zároveň za plotem vedle probíhal nějaký výcvik dobrmanů, nebo co. Což bylo super hlavně ve chvíli, kdy přešli od poslušnosti k obranám :/ Ovšem zase tu byl otevřený bufet, kam se dalo chvíli zalézt do tepla a dát něco k jídlu.
Přijeli jsme na půl desátou a doufali, že svody proběhnou rychle, ale šlo to dost pomalu. Bylo spoustu psů. Svodu se zúčastnili Dingovi polobráškové Floyd a Forest.
Dingo začal být už po chvíli dost protivný, bylo tam spoustu psů a on nevěděl, na koho vrčet dřív 😀 Když už byl hnusný i na Emmy od Ferrala, kteří se přijeli podívat, usoudila jsem, že takhle ne, a vytáhli jsme Danteu na krátkou procházku na pole. Ti dva pitomci naskákali do bahnitého potoka, takže byli jako prasata, ale aspoň se trochu odreagovali. Pohyb mezi psy a lidmi je prostě i pro dobře socializované čévéčko hrozně náročný. Radši jsme šoupli Dinga do auta, aby si trochu odpočinul 🙂
Pak už na nás konečně přišla řada. Měření probíhalo v nejlepším pořádku, kupodivu 😀 Fakt jsem do poslední chvíle čekala, že si na mě Dingo vymyslí nějakou lotrovinu, abych si to pořádně užila 😀 Nevymyslel. Suverénně napochodoval na desku, soustředěně se cpal špekáčkama z mojí ruky a nechal si se sebou dělat všechno 😀 Akorát měření hlavy se mu nějak nezdálo a začal s ní uhýbat, to bylo ale všecko. Byl od Dany vychválen, jak je skvělý a úžasný 😀 Já si myslela své 😉
Každopádně jsem v duchu blahořečila našemu cvičáku a výcviku a těm všem kravinkám, co se jako štěně učil – dávat pacičky na bedýnku a lézt do krabice atp… Nikdy bych nevěřila, že to na něco použiju, ale Dingo se díky tomu naučil jen přes pamlsek srovnat kamkoliv, kam ho potřebuju dostat. Což je v takto vypjaté chvíli nedocenitelné, protože kdybych na něj musela začít sahat a rovnat ho na tu desku fyzickým kontaktem, tak ho akorát vystresuju. Takhle se tam srovnal sám a ještě si myslel, že je to nějaká super hra :)))
Pak zase následovalo čekání a čekání čekání… Mezi tím dorazili Nessie s Elzou, tak jsme šli na krátkou procházku ještě s nimi. Pak už se šly měřit aspoň ségry. Zvládly to nakonec v pohodě všechny tři 🙂 Nessie s přehledem, jako vždycky, Dantea s Elzou s menší pomocí a ještě jsme se u toho nakonec pobavili. Bych nečekala, že měření může být tak vtipné 😀
Nakonec jsme ale přece jen neprošli tak hladce, jak jsem čekala. Na zkoušku povahy jsem schválně Dinga nechala skoro do poslední chvíle v autě a pak ho vzala opodál vyvenčit a chtěla ho tam dovést, až zmizí figurant. Jenže Dingo si ho stejně všiml a pak viděl za plotem druhého figuranta od těch dobrmanů, takže se vyjančil stejně :/ Byl tak rozjetý, že poblafával i ve skupině lidí, ačkoliv se mezi tím s těmi lidmi vítal 😀
Už jak jsem Dinga uvazovala u kolíku, uvědomila jsem si, že ten úvaz je ten samý, co máme doma, co už se podařil Dingovi zničit. Samozřejmě Dingo, jak viděl figuranta, tak vyletěl, štěkal i když šel kolem nás jen v klidu. Na divného pána se prostě štěká, že? 🙂 Následně jsem se šla schovat za zástěnu a figurant se chystal vyrazit na Dinga. V tu chvíli ovšem vyrazil Dingo. Sledovala jsem to dírou v zástěně. Dingo vyletěl, já čekala, že ho úvaz zastaví, ovšem nestalo se tak, jen to se psem lehce škublo a pes pokračoval plynule dál. Prostě ho urval. Jelikož Vojta – figurant měl sice oblek, ale bez rukávu, takže levou ruku holou, Dingo skočil a chytil ho za tu ruku. Sám ovšem zjevně překvapen, co to udělal :D, hned pustil. V tu chvíli už Vojta dal ruce nahoru a já vyskočila z poza zástěny a zcela instinktivně zařvala „ke mě“. Dingo naprosto zmaten celou situací nechal figuranta figurantem a mazal ke mě. Zaplať bůh!
Přes ostudu jak vrata a nastalé zmatky s opravou úvazu atd., Dingo prošel s hodnocením „ovladatelný, vyrovnaný“, což mě přišlo neskutečně komické 🙂 Pravda, že ovladatelný asi je, když figuranta nedorval, ale na přivolání přišel :)))
Následně mi několik lidí řeklo, že s ním nemám už v žádném případě chodit na obrany, že jsme na ně neměli jít minulý týden, že pes je přehnaně dráždivý… Lepší názor měla ovšem Romana: „Já si myslím, že tomu člověku Jevišovice zachránily život.“ Měla možná pravdu – Dingo pěkně rozkousaný a se vším tím už po víkendu celkem srovnaným v hlavě zareagoval nakonec perfektně. Nebýt toho, že to měl všechno v živé paměti, možná by mu bylo nepřišlo divné, že ten divný chlap nemá rukáv a byl by nepustil… Ale to už asi těžko říct 🙂 Každopádně jsem si jistá, že stejně by se dal Dingo vydráždit, i kdybychom do těch Jevišek nejeli, reagoval tak figuranta úplně stejně i když ho viděl prvně v životě 🙂
Moc pěkné zkoušky povah měly i všechny sestřičky – Nessie to vzala se svým typickým bohorovným klidem (tak trochu závidím psa do civilu :D) a Dantea i Elza taky reagovaly krásně 🙂 Nakonec jsme prošly bez ostudy všichni 🙂
No a Dingo nakonec dostal krásný kód – A68 Of P1, s indexy Xv 52,9 a Xf 107,4, chovný I. A tak máme z našeho štěňátka dospělého psa :)))
Jo a domů jsme přijeli v půl deváté večer, děs 😀