Většina Čechů bere Pobaltí jako něco, „co odpadlo od Ruska“, mnohým přijde, že je to něco jako Ukrajina nebo Bělorusko… Jak „osvícení“ tuší, není to tak :)))

Pobaltí jsou především tři různé státy s různou tradicí, historií i kulturou… i když z části se stejným osudem, tak i jejich současný vývoj je poněkud odlišný.

Litva historicky patřila k Polsku a polský vliv je na ní znát, řekla bych. Na druhou stranu je to svérázná země celkem nepodobná čemukoliv, co jsem zatím v Evropě viděla. Se západní Evropou je to nesrovnatelné, ale myslím, že velký rozdíl tu bude i od „klasické východní Evropy“… možná, že Litva má něco společného s Českou republikou… je prostě něco mezi „západem“ a „východem“ a je absolutně svá. Celé Pobaltí je úžasné v tom, jak jsou státy málo obydlené a ohromné kusy krajiny jsou ještě zachovalé… Litva mi vždycky byla známá jako cosi úplně pustého – z dějepisu i knížek. Táhli tam přece křižácké výpravy potlačovat řádění barbarů, lidí tam žilo pár v nějakých pralesích, sem tam nějaký hrad a nebo vesnička a jinak nic… A světe div se, i v jednadvacátém století je Litva něco takového 😀 Málo obydlená země se zachovalou přírodou a malými vesničkami. Možná i proto, že pro Litvu jsem měla slabost z knížek, tolik mě nadchla… Ale má rozhodně své kouzlo a litovala jsem, že nemáme tolik času, abychom z ní viděli víc. Socialistickou éru se jí kupodivu podařilo překonat celkem dobře, zachovala si spoustu památek i svojí tvář… Možná je to i tím, že zdejší lidé mají silného ducha… celou historii vedli spousty válek a přesto si zachovali svůj způsob myšlení a silné náboženské smýšlení… Ani rusáci je nedokázali srazit 🙂

Estonsko mi přišlo, že není nic jiného, než severský stát, který se na chvíli pokusilo ovládat Rusko… ale marně 😀 Možná, kdybych někdy byla ve Skandinávii, viděla bych rozdíl, ale takhle mi přišlo, že tu skoro žádný není :))) Řeč, architektura, lidé… všechno bylo podobné. Asi ne stejné, ale hodně podobné… ruská okupace tu nezanechala téměř nic… krom toho, co i v Litvě – všudypřítomné zástupy ruských turistů :/ A opět nedotčená krajina a téměř žádní obyvatelé… nádhera, která by si také zasloužila víc času k prozkoumání.

Lotyšsko pro nás bylo největším zklamáním. Už podle průvodce nás v téhle zemi celkem nic nezaujalo a i náš pokus tu strávit aspoň jeden den a ne jen projet, nějak nevyšel. Země se nám zdála pro turisty ohromně nepřívětivá a tak nějak nezajímavá. Historii Lotyšska příliš neznám, ale jeho současnost mi přišla dosti neutěšená. I podle toho, co nám říkali místní i podle toho, co jsme sami viděli, Lotyšsko je na tom z pobaltských států nejhůř a je to znát. Snad je to i jeho nevýhodnou pozicí jako turistického cíle – do Litvy jezdí Poláci, do Estonska zase Finové, Lotyšsko leží uprostřed… Navíc i těch památek tu bude míň… Možná, kdybychom měli víc času, posnažili bychom se najít něco pěkného i na Lotyšsku, ale takhle jsme jím prostě jen projeli s pocitem marnosti…

Celkově je ale Pobaltí krásné… kdo hledá opuštěné kilometry dlouhé pláže, liduprázdné národní parky plné pralesů nebo rašelinišť, nebo zajímavé památky, které se jen tak jinde nevidí… a nebo i jen romantickou málo obydlenou krajinu s tradiční architekturou… ať navštíví Pobaltí. Rozhodně to stojí za to 🙂