Krátká zpráva o výletu na potkaní výstavu v Lounech. Pár fotek z výstavy a výletu tady.

Výstava v Lounech patřila mezi menší potkaní výstavy, ale byla součástí výstavy Člověk v přírodě, takže tu bylo k vidění plno dalších výstav, například holuby, králíci a další domácí zvířata, a mnoho dalších akcí, jako různá vystoupení nebo třeba ukázka výcviku záchranářských psů.

Po ranním dešti se vyčasilo, takže jsme nechali Iulinku jejímu osudu ve výstavní kleci a šli si zatím prohlédnout město. Historické centrum bylo opravdu romantické a nejkrásnější zážitek byl z kostelní věže. Koupili jsme si v kostele vstupenku a slečna nás zavedla do věže a zamkla za námi s tím, že až sejdeme zpátky, máme zazvonit a odemkne nám. Přišlo nám to legračně tajemné, být zavřeni ve staré kostelní věži. Vystoupali jsme výš a octli jsme se na úrovni kostelní střechy, procházeli jsme pod trámy které se táhly do nedohledna nad kostelní lodí. Ještě výš už jsme procházeli jen po dřevěných schodech mezi dalšími trámy a kolem nás se všude s hukotem proháněl silný ledový vítr. Vystoupili jsme až na vrchol, kde byla malá místnůstka se starými fotografiemi. Člověk si tu připadal, když ne rovnou jako v hororu, tak jako v nějaké pohádce. Byl to úžasný zážitek.

Kolem poledne jsme se vrátili zpátky do areálu výstaviště, kde jsme si prošli stánky s občerstvením a sledovali různé akce a prohlédli si další výstavy.

Naše krasavice Iulia dopadla tentokrát nad očekávání dobře a získala druhé místo. Nutno podotknout, že vzhledem k menší účasti nebyla konkurence dvakrát valná, ale i tak to potěší. Nikdo další z Iuliiny rodiny se výstavy neúčastnil, takže musela hájit čest sama.

Krom toho bych zde přidala jednu drobnou poznámku, že Iulinčina maminka, nádherná myška Sanders Puddle Duck už bohužel žádnou další výstavu nevyhraje, jelikož nás opustila a odešla za Duhový most do potkaního nebe. Je jí veliká škoda.