Od té doby, co se kamarádka Lucka přestěhovala v září do Brna, jsem jí slibovala, že se za ní přijedu podívat… Brno je ovšem od nás dost z ruky a tak se k tomu naskytla příležitost až s brněnskou vánoční výstavou… Jet až do Brna jen pro jedno nebo pro druhé by se nevyplatilo, ale dohromady to bylo ideální :o) Dinga s Lukášem jsem nechala doma i s Agnes, která už by asi takovou cestou nezvládla, a vyrazila s Tonyou a Inkou na parádní dámskou jízdu. Byl to naprosto super víkend! 

Do Brna jsem dorazila už v pátek večer asi v sedm hodin. Jelikož Lucka bydlí na privátu hned vedle Svoboďáku, jen jsem si odložila věci a dala něco k jídlu a vyrazily jsme na večerní vánoční trhy. Bylo tu ještě spousta lidí a vládla příjemná atmosféra a dokonce začalo i trochu sněžit (jak Lucka poznamenala, jako ostatně všude, kam přijedu, vozím to s sebou :o))

Většina stánků už měla zavřeno, ale s alkoholem byly otevřené všechny :o) A všude měli různé speciální „teplé drinky“, některé obecně vyhlášené, jako třeba turbomošt (což je mošt s kořením a jabkovicí), mnohé naopak měli v jediném stánku. A většina z nich měla vtipné názvy, nejvíc mi utkvěl jeden pojmenovaný „kámošova holka“ :o) Já si dala dětský punč u kterého jsem předpokládala, že je nealko, ale podle chuti teda nevím nevím… jak Lucka prohlásila: „Tady jsi na Moravě, v dětském je prostě jen poloviční panák.“ :o)))

V sobotu ráno jsme pak šly „splnit misi“ a opět se to nepovedlo :oD Už jezdím do Brna nevím jak dlouho a celou tu dobu chci navštívit hrob Elišky Rejčky, mojí nejoblíbenější postavy z české historie… a pro Lucku, coby rodačku z Hradce, by to měla být skoro povinnost :o) Bohužel bazilika Nanebevzetí panny Marie měla zrovna zavřeno :o/ Tak aspoň mám důvod ještě někdy do Brna jet :oD

Pak jsme tak různě couraly městem, došly na Špilas, kde bylo i trochu sněhu a že bylo hezky, tak i krásný výhled. Celkem pozdě jsme zašly do restaurace na oběd a pak se vrátily zpátky pro Jessie a zašly jí vyvenčit do parku do Lužánek.

Večer jsme měly sraz v hospodě ještě s Maceškou a Filipem a taky spolužačkou z vejšky, Táňou. Dorazila ještě jedna Lucky spolubydlící a tak jsem seděly a příjemně povídali dlouho do noci. V asi jednu hodinu, kdy Maceška s Filipem odešli domů, jsme vyrazily ještě na nedalekou diskotéku do Metra :o) Chvilku jsem to vydýchávala, neb poslední dobou už asi nějak stárnu a tancovat jsem nebyla nikde ani nepamatuju, a taky hudba, co hráli, byla děsná. Pak ale začali hrát líp a tak to nakonec bylo fajn :o) Domů jsme odcházely asi ve čtyři ráno :oD

Ráno jsem musela vstát v osm, abych byla včas na výstavě v Lužánkách… což byl malinko problém :oD Ale zvládla jsem to. Výstava jako obvykle proběhla v příjemném duchu… na vánoční výstavě je úžasné to, že je na ní opravdu vánoční atmosféra. Hrají koledy, je tam výzdoba a takový klid a pohoda.

Inka se hned na začátku předvedla před svojí chovatelkou, když si asi deset minut před začátkem výstavy strhla na noze drápek :o/ No alespoň to potvrdilo moje vyprávění, jaké je ta myš potřeštidlo. Ovšem v tu chvíli jsem se rozloučila s Inčiným slušným umístěním, jestliže jí rovnou nediskvalifikují :o( Nakonec se stal skoro zázrak a posuzovatelka si toho drápu nevšimla :oD Jak je totiž Inka berkshire a tím pádem jí nekontrolují prsty, jestli je nemá bílé, prostě se na ně nepodívala… i když do teď to nechápu, protože mi přišlo, že ten zakrvácený palec na dálku září :oD I tak přišla o dost bodů, takže na lepší umístění to nebylo. Ovšem velmi jí vychválili kvalitní srst, což to ona má – krásně heboučkou, lesklou, zatím vůbec neprorezlou a jen mírně a rovnoměrně prostříbřenou… kéž by jí to vydrželo :o) A co hlavně! Chovala se vzorně a nehysterčila, za to má ohromnou pochvalu:o))) Dostala nějakých 92 bodů. Tonča opět „zářila“ pod devadesáti bodovou hranicí, ten její kožich je fakt hrůzný a ještě bílé prsty… no co :o) Za to si evidentně výstavu ohromě užívala, začíná z ní být hrozný lidumil a tam si jí pořád někdo ňuchňal, tak byla štěstím bez sebe :o)))

Bohužel jsem musela opět odjet před vyhlášením a tak vůbec nevím, jak kdo dopadl, ale jel mi poslední rozumný spoj domů. Byl to dosti vyčerpávající, ale rozhodně super, víkend. Asi budu muset do Brna jezdit častěji na Lucčiny dámské jízdy ;o)