Dnes jsem musela nechat uspat Carču… měla už několik ošklivých velikých nádorů, které už její slabé tělíčko nezvládalo vyživovat a tak se jí na nich začaly dělat nepěkné boláky… už to pro ní přestal být život a začalo být bolestivé živoření… a tak jsem se rozhodla, nechat jí důstojně odejít za Duhový most.

Milá Caramelko,

vzpomínáš, jak jsem si pro tebe jela do Prahy? Vidím to před očima, to malé, vyděšené klubíčko, ze kterého trčela dvě obrovská ušiska! Byla jsi tak strašně legrační… byly ti už tři měsíce, protože jsi původně čekala na jinou majitelku, ale ta si tě nevyzvedla a já nutně sháněla pro Agathku a Iulku novou kamarádku, po odchodu Felinky. A ty jsi byla tak malinká a tak hrozně legrační. Několik dní mi trvalo, než jsem si na to zvykla… jak máš veliké uši, špičatý čumáček a ty oči… dva vykulené korálky, které zvědavě a pořád lehce vyjukaně sledovaly ten veliký svět kolem sebe. Pamatuji si, jak jsi mi seděla pod svetrem a opatrně vykukovala ven a pak jsi spucovala celý piškot:o)

Byla jsi tak maličká a holky už byly velké… měla jsem strach, co na tebe budou říkat, ale Iulinka si tě hned oblíbila a Agathě jsi ukázala co pro to… nedala sis od ní nic líbit, a tak jsi rychle zapadla do smečky. Vždycky jsi ale byla takový malý „vyčůránek“ a otloukánék party… zůstala jsi droboučká a tak místo, aby ses prala fér, vymýšlela jsi různé triky, jak holkám něco provést a nedostat nabančeno. Nejvíc tě bavilo zlobit Gathy, která už byla stará a pomalá a nemohla tě chytit, když jsi jí vyškubla mlsku z tlapek a utekla… Agatha se mohla vzteky pominout a ty ses jí opodál smála:o)

Vždycky jsi byla takový správný zevláček… agility tě moc nebavily a na výstavách jsi končila na posledních místech. Všichni, kdo tě viděli, se mohli potrhat smíchy z tvých vykulených oček, a všechno na tobě mělo nějakou chybku. Na mazlení jsi taky nikdy nebyla, místo abys dala pusinku, kousala jsi lidi do nosu, to byla tvoje pomsta za muchlování:o)

Po roce šťastného života přišlo smutné období… odešla Agatha, tobě se objevil první nádor, aspoň že operaci jsi krásně statečně zvládla, a pak odešla taky Iulinka. Říkala jsem si, že už jsi na novou kamarádku stará, ale když jsem tě viděla, jak celé dny jen apaticky sedíš, sotva jíš a spíš… jak se trápíš, bylo to hrozné… Jenomže tys opravdu novou kamarádku nechtěla:o( Nevím, co to do tebe vjelo, ale malou Victorku jsi zle poranila, až to nakonec nepřežila. Já byla nešťastná, ale ty sis nakonec zvykla žít sama, zdálo se, že jsi celkem spokojená. Nakonec ses ale přeci jen postupně spřátelila s hodnou Cassinkou a taky Agnes, která se k tobě chovala slušně. Alespoň posledních několik týdnů svého života jsi neprožila sama, ale ve společnosti holek.

Možná tvůj život nebyl nejšťastnější, bylo to tak trochu jako na houpačce, ale věř mi, že jsem dělala, co jsem mohla. Když se ti na jaře objevily další nádory, věděla jsem, že už s tím moc neudělám. Na stará kolena jsi taky pravděpodobně už moc neviděla i když to nešlo poznat, zvládala ses orientovat dobře. Ať už sis prožila cokoliv, vždycky jsi byla moje malá ušatá potvůrka, třebas ošklivka, ale o to roztomilejší, že ti každý musel odpustit všechny tvoje lumpárny a drobné zákeřnosti:o)))

Nezbývá mi, než ti poděkovat za to, žes se mnou strávila svůj život, žes byla, jaká si byla… a popřát ti, ať se máš tam nahoře za Duhovým mostem krásně. Vím, že teď už tam dovádíš s Agathkou a Iulinkou, po kterých se ti tolik stýskalo… že ses určitě hned spřátelila s Felčou a taky uzavřela mír s Victorkou, která ti dávno odpustila a teď tam všechny spinkáte v jednom roztomilém chlupatém klubku… zlatíčka moje:o)