Pro velký úspěch jsme si dali repete;o) a vyrazili znovu na výstavu do Mladé Boleslavi. Tentokrát rovnou mezinárodní, což je nám, zatím, celkem jedno :oD Byl to únavný, ale příjemně strávený den.
Že normálně nejsem nervák, tak tentokrát jsem opravdu měla trému. Napadalo mě milion věcí, co může Dingo provést, abychom měli pořádnou ostudu a že bych o to zrovna stála, to ne:oD Každopádně jsme aspoň ráno vyjeli poměrně včas a po poučení z minula, jsem měla sepsaný seznam, co nesmím zapomenout, takže jsem opravdu nezapomněla nic! Hurá.
Na místě už nás čekala skoro celá Dingova rodina:o) Kromě obligátní sestřičky Darkness a brášky Danteho, dorazily i zbývající dvě ségry Dantea a Dorotka alias Elza. Byl tu i strýček Amore Mio, po včerejším krytí pěkně protivný:o))) Sourozenci se samozřejmě okamžitě pustili do hromadných bitek a nebyli k uklidnění. Když už to začínalo vypadat, že pomalu půjdeme na řadu, vzala jsem Dinga raději trochu stranou, aby se uklidnil a přestal být tak rozjívený. Trvalo to ale ještě dlouho, než jsme přišli na řadu. Ve třídě jsme opět měli pouze jednoho soupeře a to brášku Danteho, což mě už dva týdny dopředu naplňovalo děsem. Jak přemluvit Dinouše, aby si proboha v kruhu bráchy nevšímal, nechtěl ho honit, hrát si s ním? Nakonec mi přišla nejlepší taktika, nechat je si co nejvíc pohrát, aby je to aspoň trochu omrzelo, pak ho nechat stranou uklidnit… no a pak děj se vůle boží:o)
No nedopadlo to nejhůř. Nevím proč se milý pan rozhodčí rozhodl, že mají běžet oba psi najednou, když ty další potom pouštěl po jednom, ale hold se rozhodl… takže Dingo samozřejmě letěl za bráchou, škrtil se a vůbec dělal všechno ostatní, než vzorný klus, pamlsky, nepamlsky… nakonec jsem si jich nabrala plnou hrst, což malinko pomohlo, ale zase tak moc ne. No pak už to ale šlo. Pobíhání „sem a tam“ bylo, řekla bych, perfektní, Dino si celkem nevšímal ničeho kolem. Na povel hezky stál, nesnažil si sednout ani nikam jít, bráchy si nevšímal. Když se přiblížil rozhodčí, Dino si usmyslel, že se mu vůbec nelíbí a začal na něj blafat, což mě tak překvapilo, že jsem ani nevěděla, jak zareagovat:oD Když měl ukázat zuby, stáhl uši a začal couvat. Nakonec se mi podařilo ho přemluvit, aby si sednul a držel a pak už to šlo, ukazoval moc pěkně, ani jsem tomu nevěřila:o))) Osahat se taky kupodivu nechal bez problémů a pak už hezky stál… Celkově bych to zhodnotila jako naše zatím nejlepší předvedení (ještě zapracovat na tom lovení ostatních psů a nebát se rozhodčích a bude to ok) a trochu narcisticky nás musím pochválit, že jsme ho určitě měli lepší než Dante… byl víc roztěkaný, rozhodčího se bál ještě víc a Petr, jak to ještě nemá tak zažité, byl taky mírně zmatený (ještě když ten rozhodčí byl Polák a nebylo mu rozumět půl slova)… tím nechci říct, že to zvládli špatně, to vůbec ne, ale my líp:oD
No ale zjevně předvedení není všechno a jak nám to minule pokazilo, tak dneska nestačilo:oD Bráška nás porazil, jelikož prý je vyspělejší, mohutnější, hlavně má mohutnější hlavu, což jsem trochu čekala, Dingo je takový jemňoučký, droboučký, takový trochu holčička:o))) Dostali jsme tedy VN2 a Dantemu gratulujeme!
Taky naše sestřičky obsadily celou jednu kategorii:o))) Nessie byla navíc předvedena malou holčičkou, nějak mi uniklo, kdo to je, asi nějaká Romany známá, malá junior handlerka. Celkem jsem nevěřícně zírala už jen proto, že s ní Darkness šla, Dino by nešel:oD A jak to pěkně zvládly! I tady ale platilo, že předvedení není všechno. VN1 získala Elza, která se i mě osobně ze sester nejvíc líbí, je taková líbivá na pohled, docela velká, ale přitom jemná… řekla bych, že je asi nejvíc podobná Dingovi, akorát, že je holka, takže vypadá správně:oD Druhá byla Dantea a Nessie skončila až třetí, pořád ještě je taková dost nohatá, ušatá, nemá moc žádnou srst… prostě je ještě taková nejvíc štěně, myslím, že to ještě dožene:o)
Strýček Mio vyhrál ve třídě šampionů a také náš známý Yahoo z Molu Es vyhrál svojí třídu, takže nakonec nastoupili o CACIB. Byla jsem opravdu zvědavá, kdo z nich vyhraje. Mio je pro mě tak nějak ukázkový představitel ČSV, ač tomu houby rozumím, mám pocit, že takhle by prostě čévéčko mělo vypadat… navíc je ohromě charismatický:o) Ale i Yahoo je hodně hezký a má něco do sebe:o))) Zatímco Mio už je dospělý pes, který nasbíral spousty titulů, Yahoo je ještě mladý a jeho výstavní kariéra teprve začíná, ale hned od začátku sklízí jeden úspěch za druhým. Dneska poprvé se ti dva potkali ve výstavním kruhu a nakonec to byl Yahoo, kdo odcházel s titulem.
Chtěli jsme jít následně všichni na procházku, ale Dantea i Elza mezi tím odjeli, i přes to, že Elza měla nárok zúčastnit se soutěže o nejlepší dorost. Asi spěchali domů, škoda, nestihli jsme ani pořídit společnou fotku.
Hned z kraje procházky jsme potkali skupinku dalších čévéček, kde si hrál Yahoo se ségrou Yukon. Yahoo se přiběhl na Dina podívat, tak jsem ho pustila z vodítka… v tu chvíli se přiřítila Yukon, která si myslela, že Yahoo je prostě jen její a dost rázně, až spíš nepříjemně, to Dinoušovi vysvětlila. Dingo nechápal, co se děje a docela prostě se přiběhl schovat ke mě… tak to jsem teda koukala:oD Pak už se Dingo, Dante, Darkness a Butty, která se k nám jako obvykle přidala, vyřádili na louce a ve vodě.
Při nástupu národních plemen na národní cenu jsme si pokecaly s Adélou od Šedivky (Ambry z Heršpic). Pak jsme ještě pofandili Dantemu, který nastoupil do soutěže o nejlepší dorost. A protože se přihnala pěkně studená fronta (včera 30°C, dneska ráno asi 23°C a když jsme přijeli domů, tak už bylo jen 14°C) a začalo solidně pršet, zabalili jsme to a jeli domů.
Celkově to byl fajn den, Dingo si to užil ohromě;o) Já mám velikou radost, že jsme přežili bez ztráty kytičky, předvedení se nám povedlo, řekla bych na 2, oproti minulému tak na 4- :oD Nakoupili jsme Dinoušovi nový postroj (pěkně vymakaný, tak snad si ho konečně oblíbí;o)) a nový pamlskovník (hned se mi ho pokusilo několik psů ukrást, čévéčka jsou hrozné čórky:oD). A to je asi všechno:o)