V sobotu 16. července jsme se zúčastnili psí výstavy v Boleslavi. Dingo nastoupil ve třídě dorostu a tentokrát to zvládl docela dobře, ostudu pro změnu dělala panička, která zvorala, co mohla:oD

Výstava měla ještě drobnou předehru, když nám přišel vstupní list, kde nám z vlka udělali pointra. Lukáš tam volal, že jako co s tím, že nechceme Dinga přebarvovat a stříhat:oD Pán u telefonu byl krapet zmatený a řekl nám akorát, který kruh je ten správný (což bychom si bez problémů dohledali na netu), ale číslo nám nepřiřadil, že si to máme vyřídit na místě. Super.

Že jsme ráno jako obvykle nestíhali, nemá ani cenu psát. Lukáše navíc skolil nějaký zákeřný bacil, takže byl od rána trochu mimo, a o to šlo všechno pomaleji. Jen jsme vyjeli z Jablonce, vzpomněla jsem si, že nemáme psí očkovák. Takže jsme se vraceli. V tom samém místě jsem si vzpomněla, že nemáme ani psí PP. Usoudili jsme, že prostě jedeme bez něj, už jsme ho poslali okopírovaný, tak co můžou chtít víc? Akorát si hold nenecháme zapsat výsledek do výkonnostní knížky no. Na místo jsme dorazili přesně v 9h, kdy končila přejímka. Naštěstí jsme nebyli sami a tak jsme to stihli. Měli jsme štěstí, že v našem kruhu se před námi posuzovala ještě jiná plemena, jinak bychom asi přišli pozdě. Tady to není jako u potkanů, že přejímka končí v devět a posuzování začíná až v půl desáté, kdepak, kdo nestíhá, má smůlu.

Šla jsem si vyzvednout číslo a tam mi došlo, že ho vlastně asi nemáme. Neměli jsme ho tam, takže mě poslali do výstavní kanceláře. Tam mi paní řekla, že ho taky nemá, ať se zkusím zeptat u pointrů, jestli teda není tam. Poslala se mnou nějaké dvě holky, asi tak 14 let, že to mají vyřídit. Holky vůbec nechápaly, co se jako řeší, takže jsem si to vyřídila sama. Číslo tam naštěstí bylo.

Přišla jsem zpátky k našemu kruhu, kde se mezi tím vítali Srdcerváči:o))) Kromě ségry Darkness dorazil i brácha Dante, jako morální podpora:o) Ségra Dantea naopak nedorazila, ale byla tu taky malá sestřenka Nia – Nicolette Bully royal club. Jak jsem tam tak stála v nadšení, že se všechno vyřešilo, a sledovala hrající si psy, vůbec jsem neslyšela, že už nás volají do kruhu. Vytáhla jsem Dinga přímo sourozencům z tlam, ani jsem mu nestihla sundat blešák a přehodit vodítko na kratší, na pamlsky jsem ani nevzdechla, a vpadla jsem do kruhu, kde se na mě šklebila rozhodčí, prý: „Jdete pozdě, mladá dámo.“ V tu chvíli jsem se začervenala a přála si být metr pod zemí. Poslala mě oběhnout kruh, tak jsem vyrazila a modlila se, aby Dingo proboha běžel a nic nevyváděl, bez pamlsků jsem byla bezmocná. Oddechla jsem si, když Dinouš celý kruh předpisově obklusal, ani ho nenapadlo, čehokoliv si všímat, nebo po mě skákat. Super! Rozhodčí se na mě ovšem opět šklebila, prý jsem měla mít psa na vnitřní straně kruhu. Hm, takže radši dva metry pod zem. Pak jsme ještě běželi tam a zpátky, což celkem šlo, Dingo chtěl jen místo otočky odejít z kruhu. Následná prohlídka zubů proběhla bez obtíží, krom toho, že si u toho Dingo lehl, ovšem zjevně získal plus, když se rozhodčí ptala, zda ukážu zuby já, nebo může sama a já odpověděla, že může klidně sama. Netušila, že je to moje taktika, na mě by si Dinosaurus dovoloval, na cizí si netroufne;o) Na závěrečné kolečko se soupeřem jsem záměrně vyrazila honem první, aby Dinga nenapadlo, jako minule, soupeře honit. Už se ale probral ze šoku, co to jako děláme a rozjívil se a začal po mě zase skákat, hajzlík. Navíc, jak jsem se ho snažila usměrnit, zamotala jsem se do vodítka, takže jsem běžela s jednou nohou ve smyčce, fakt super:oD

Ačkoliv Lukáš prohlásil, že náš jediný soupeř, nebyl vůbec hezký, mě se celkem líbil. Pravda, že měl trochu větší uši, ale jinak byl asi fakt hezčí než Dingo. Dinovi se právě hodně protáhla tlama a nějak si k tomu pozapomněl taky rozšířit hlavu, takže teď vypadá trochu jako holčička:o))) Snad do toho doroste;o) Každopádně Dingo skončil druhý, VN2. Posudek měli ale oba dost podobný, řekla bych.

Po výstavě jsme vyrazili na hromadnou vycházku, protože psi si pořád chtěli hrát a otravovali všechny kolem, bořili a ničili věci (že, Dingo:oP). Šli jsme jen kousek k řece, kde jsme sourozence a sestřenku pustili běhat, osmiletý Qeron jediný musel zůstat na vodítku, měl košík a štěňata se k němu nesměla ani přiblížit, což byl trochu problém:oD Říkala jsem, si že tam bude spoustu psů, ale bylo tam jen pár setrů a ohařů. Jo, to se pozná, kdo si může dovolit výstavního psa pustit hrát na louku a ráchat do vody a kdo mu musí dát natáčky a dát pozor, aby se nerozcuchal:oD

Psiska se perfektně vylítala, malá Nia, která u kruhu vypadala, že se bojí všeho a všech se hezky otrkala a lítala s ostatními. Dingo s Dantem se opět předvedli, když našli v křoví h…o a pustili se do něj, načež se těmi ohovněnými tlamami začali okusovat. Putovali oba násilně do řeky:oD Dingo zjevně začal brát sourozence a jejich pánečky jako svojí smečku, jelikož když jsme ho pak nechali přivázaného s ostatními u zábradlí a šli si koupit pití, ani na nás nevzdechl:o)))

Do půl třetí jsme čekali na národní cenu, jelikož za nastoupení národních plemen se vrací půlka výstavního poplatku. Bylo dost vedro a psi už měli dost, všichni leželi na jedné hromadě u zábradlí a Dingo už začal být dost protivný. Nejprve vystartoval na mě, když jsem na něj sáhla a probudil ho, asi myslel, že je to některý ze sourozenců a pěkně mě zvrčel. Následně se pustil do ségry, když si na něj lehla, chuděra dostala takovou čočku, že jsem od ní Dina šla odtrhnout, byl už krapet hysterický a nebyla jsem si jistá, jestli se plně kontroluje.

Na předvedení národních plemen dostal Dingo nový výstavní obojek a vodítko, které jsme mu tu dneska koupili. Chvíli mu trvalo, než pochopil, že v tom nemůže tahat, jinak se uškrtí:o/ Opět jsme zakončili drobnou ostudou, když všichni nastoupení psi předpisově stáli, jen Dingo se otočil a odpochodoval metr za mě do stínu, kde sebou flákl na zem a nazdar:oD Pak už jsme radši jeli domů, protože Dingo byl zjevně slušně přetažený a Lukáš s rýmou, kašlem a teplotou toho taky už měl dost.

Jo a z dalších výsledků: sestřička Nessie získala VN2, porazila jí sestřenka Nia VN1. Qeron z Molu Es získal BOV (nejlepší veterán;o)). Ostatní psiska moc neznám a jak dopadli nevím:o))) A jdeme se přihlásit na další výstavu v Boleslavi, co je za měsíc, abychom si napravili reputaci a konečně to do třetice všeho dobrého, zvládli bez ostudy;o)