V neděli, 6. března jsem musela po celoživotním trápení nechat uspat Victorku, trable tohoto světa už pro ní byly neúnosné :o(((

Milá Victorko, co mám vlastně říct? Všechno jde vyjádřit jedinou větou, tvůj život nestál za nic:o(((

Všechno mělo být dokonalé a všechno se to pokazilo:o/

Když umřela nejprve Agathka a potom náhle i Iulinka a Caramelka zůstala sama a byla z toho tolik nešťastná, rozhodla jsem se jí pořídit kamarádku. Moc jsem chtěla zase myšku, jako byla Agatha… černou s bílým bříškem, moje nejoblíbenější barva… takovou veselou, hravou, mírně přidrzlou… prostě mojí Agathku… Dlouho, dlouho jsme vybírala, až jsem v CHS Rattenburg objevila tebe! Přicestovala si ke mě složitě až z Brna, ale jen jsem otevřela přepravku, okamžitě jsem se do tebe zamilovala. Jediný pohled tvých veselých oček, který říkal něco jako: Ahoj, tak jsem tady, jdeme si hrát, ne?, mě absolutně dostal. Byla jsi prostě myška snů, pro mě naprosto dokonalá – barvy, jakou jsem chtěla, povahy jakou jsem chtěla, to jsem poznala od prvního okamžiku, a hned první večer jsi mi dokázala, že se nepletu, a navíc ještě s průkazem původu a šancí, že budeš hezká po rodičích, takže navíc výstavní, což jsem si taky přála, to Agathka nebyla. Byla jsem absolutně nadšená!

Jenže všechna ta moje radost a nadšení mělo brzy skončit. Druhý den večer jsme tě zkusila seznámit s Carinkou… a jak to dopadlo, víš sama. Caramele ruplo v bedně a pokusila se tě zabít… těch několik nekonečných okamžiků, než se mi podařilo tě dostat z jejích spárů… a ta strašlivá chvíle, kdy jsem viděla, jak se ti zacukal ocásek a konec… Pořád mám před očima tu hroznou scénu, jak mi ležíš v dlani, zmateně se na mě díváš a nechápeš, proč nemůžeš odejít… proč tě zadní nožky neposlouchají… Hrozné. Okamžitě jsme jeli na pohotovost, ale věděla jsem, že to nebude moc platné… šance na uzdravení poškozené páteře 5%… směšná šance.

Jenže moje malá bojovnice to nevzdala! Postupně jsi začala trochu používat jednu nožku a potom i druhou… cpali do tebe všemožné léky, cvičili jsme, učila ses zase chodit… tolik jsme věřila, že to postupně bude lepší… třeba nebudeš běhat úplně, ale dokážeš aspoň trochu normálně žít. Celou dobu jsi vypadala, jakože je všechno v pořádku, chtěla sis hrát, mazlit se… měla si věčně dobrou náladu, tolik optimismu a statečnosti v tak malém, pochroumaném tělíčku! Kolikrát už jsem ztrácela naději a pak jsme se podívala na tebe, jak vesele skotačíš a lákáš mě ke hře a hned jsme měla zase dobrou náladu a věřila, že to zvládneme…

Jenže pak se to zase začalo horšit, najednou už jsi zadní půlku tělíčka jen tahala za sebou, neschopná s ní pohnout… netuším, co se stalo, snad jsi někde upadla, nějak si s tou páteří znovu hnula, nevím, už se to nikdy nedozvím… Nejspíš někdo tam nahoře, asi nějaký osud… ti prostě tenhle život nepřál:o(

Pečovala jsem o tebe jako o miminko, koupala jsem tě abys byla v čistu, měla jsem tě u sebe… postupně se z tebe stal mazlíček, co vydržel půl hodiny ležet a nechat se drbat… Ale taky ses stávala na mě víc a víc závislá a tak jsem začala uvažovat, že bych ti přeci jen pořídila kamarádku, že by ti to bylo asi pomohlo…

Jenže další kruté provokace osudu na sebe nenechaly dlouho čekat. Málem jsi ještě přišla o nožičku, když sis jí zamotala do cáru látky a přiškrtila, naštěstí to dobře dopadlo. Poslední ranou potom byl zánět dělohy, který už byl na tebe příliš:o(

Tvoje zničené tělíčko bojovalo statečně celých pět dní, ale začala jsi ztrácet sílu, až nakonec vyprchal i tvůj věčný optimismus… věděla jsem, že už to vzdáváš, tvůj pobyt na tomhle světě byl na tebe už příliš náročný, už jsi vyčerpala všechnu svou energii a neměla jsi sílu jít dál. Tolik jsem nechtěla, abys to už vzdala, všechny ty problémy do teď jsi tak hravě překonávala, zvládneš i tohle… ale ty už jsi nechtěla a tak nezbylo, než ti splnit poslední přání.:o(

Tvůj život byl tak krátký, bylas tu sotva tři měsíce, a stál opravdu za nic… ale teď už máš zase všechny čtyři tlapičky v pořádku a plná energie a tvého věčného optimismu řádíš za Duhovým mostem, vím to, že jo. Úplně tě vidím! Určitě už ses potkala s Felčou, Agathkou a Iulinkou, holky tě budou mít rády, uvidíš, rády tě přiberou do party, ty moje věčně veselé sluníčko:o)))