Těsně před státnicemi jsem si potřebovala už od toho, skoro dvouměsíčního učení, dát zase trochu pauzu, tak jsem si odskočila do Prahy na potkaní speciálku. Jak to dopadlo vám poví Iulinka.
Fotky zde a další fotila např. Ziggy, Jeaniss, Katinec, Kryska nebo Petra.
Čauves lidi, tak já začnu tím, co se povedlo Caraleme. Jo, chytly jsme svrab. To vám byla sranda. Teda nejdřív ne, to vůbec nebyla, panička nás vláčela na veterinu a tam do nás píchaly injekce a vůbec hrůza prostě. No jenomže panička si pak vzpomněla, že vlastně máme jet na tu výstavu, tak začala bláznit, že se musíme vyléčit do tý doby. Tak nás to začlo hrozně bavit a začly jsme si ty strupy co nejvíc drbat, aby se jako vůbec nehojily. No hrozná bžunda. Agatha, ta to neřešila, věděla, že nikam nepojede. A mě se to nepovedlo, strupy se mi zahojily. Ale Carině ne! Jsme se za břicho popadaly, jaká to byla sranda. No jenže nakonec já jet musela stejně a Carina jela s se mnou jako garde.
Pak ale panička zjistila, že musíme být v klecích po jednom, takže Caramela musela zůstat v přepravce, tak to byla dost nuda. No se mnou se panička furt chodila chlubit, jak jsem jako hezká, že mě přihlásila do třídy šampionů. Mě to bylo šumák a všichni ti lidi mě dost otravovali. Carinu tam taky pořád někdo tahal, hlavně teta Katinec. Pak odešly s paničkou někam ven a mě tam nechaly. No prostě nuda úděsná.
No a pak přišla největší zábava, když paničku pokousal jeden potkan. Jo, patří jí to, zase sahala na cizí myši, tak to má za to! Má pěkně prokouslou ruku a furt si na to patlá nějaké mastičky a stěžuje si, že jí to bolí a že jí to máme nechat na pokoji, ani si to nechce od nás nechat ošetřit.
Jo ještě jsem vlastně zapomněla, že taky přijela paniččina babička se na nás podívat. Hrozně mi furt říkala, že mi drží palce a že mám vyhrát. Nevím, proč to ty lidi pořád říkaj, asi k tomu ty palce fakt mají, my je nemáme a k ničemu je nepotřebujeme, tak sou asi fakt na držení nebo co. No prostě to dopadlo tak, že jsem zase byla druhá, jako obvykle. Tentokrát to bylo víc slávy, že jsem byla jako v tý třídě šampionů.
Totiž loni, když jsem tu byla, to jsem byla ještě škvrně, a Agatha s Félixou mi záviděly, že jedu na výstavu, tak mě ještě pokousaly a vůbec, byla to prostě hrozná ostuda. Teda mě to bavilo, ale panička říkala, že je to ostuda. A byla tam taky moje maminka, ona byla vždycky hrozně hezká totiž, takže byla taky v třídě šampionů a taky byla druhá. A já byla malá a pokousaná a dělala jsem tu ostudu. A ta paní, co jsem se u ní narodila, co u ní bydlela moje maminka, říkala, že jsem mamince podobná, říkala mi „malá kopie“ a říkala, že jednou budu taky tak hezká jako maminka. No já jsem vždycky věděla, že budu, ale panička tomu nevěřila. No ale tady vidíte, že jsem zase měla pravdu já!
No to je asi všechno, žádná větší zábava už nebyla. Tak já zase jdu, nazdar.