Po dosti dlouhé době jsme se konečně zase zúčastnili potkaní výstavy – letos poprvé konané Podzimní výstavy v Praze. Agnes už bohužel dostihly různé stařecké neduhy, takže už má od výstav pokoj :o) Ovšem vytáhla jsem obě naše prťata – Tonyu a Inku, aby se ukázala, jak na tom jsou a trochu se socializovala. Byl jsem hodně zvědavá, jak dopadnou :o)

Jelikož foťák, ač doma ukazoval plnou baterku, se vybil dřív, než jsem ho prvně použila, musela jsem ukecat Káťu, aby mi holky nafotila ona :o)

Tonya se sestřičkou Batumi Beris

Ačkoli vše bylo do posledního puntíku naplánované, abych všechno stihla, zařídila (včetně předání myšáka, kterého jsem převážela od slečny z Jablonce do CHS do Prahy) a nic nezapomněla, samozřejmě nic nešlo tak, jak bych chtěla.

Autobus byl nad očekávání ráno v sobotu v šest hodin nacpaný k prasknutí. Sotva, že jsem se vešla. S dvouma přepravkama to byl fakt zážitek. Radši jsem si nevzala ani tašku a věci nastrkala k holkám do futrálu na přepravku, takže jsem neměla ani svačinu. Na Černém mostě jsem přestoupila v pořádku na MHD, druhý přestup už se tak nezdařil. Autobus mi ujel před nosem. Mělo to být už jen tři zastávky, tak jsem vyrazila pěšky, ověšená přepravkami… a samozřejmě se ztratila :oD Nakonec jsem musela potupně volat Lukášovi, aby mě navigoval, kudy dál… :o)

Na přejímku jsem dorazila tak tak včas. Druhá potíž nastala, když se nedostavila slečna, která si měla vyzvednou ode mě toho myšáka :oD Měla jí ho vzít Káťa, ale ta už ho nepobrala :o))) Nakonec se to ale nějak vyřešilo.

Ani sama nevím jak, byla jsem opět pasována do role nosiče. Naštěstí jen u kategorie Pet a ještě jsme se tam různě střídali, takže to nebylo tak úmorné jako jindy. Celkově jsem si výstavu výborně užila. Organizace byla fajn. Všude plno známých, zajímavé doprovodné přednášky… no prostě klasická super výstava :o) Potkala jsem taky dvoje majitele svých odchovů (ačkoliv jedny už vlastně bývalé, jelikož Rozárka už nežije:o() a příjemně jsme si popovídali :o)

Bohužel jsem akorát musel odjet před vyhlášením, jelikož mi jel poslední autobus domů. Trochu mě to mrzelo, protože ani nevím, jak kdo dopadl :o/

Inka při posuzovaní

Co se týče našich úspěchů, tak to nebylo dvakrát slavné, ale ostuda snad také ne :o) K mému překvapení dopadla líp Inka než Tonya. Tonče strhali za bílé prstíky na předních nohách, což se dalo čekat, a taky za srst (i to jsem čekala) – neustále mi tam někdo opakoval, že to není rex ale velveteen… asi jí to přepíšu v papírech a bude :oD No snad jí ta srst časem trochu zkudrnatí a zhrubne :o) Každopádně Tony skončila ostudně pod hranicí devadesáti bodů s 88,5 bodu :o/ Co naplat :o)

Inka naopak dopadla nad očekávání dobře! Na vzdory tomu, že je to žížala hubená, dostala za vzhled a velikost plné počty bodů. Největší srážku měla za to, co mě ani nenapadlo – že jí téměř chybí bílá špička na ocásku :o) Nebýt toho, že trochu hysterčila (ale byla ještě dost umírněná na svoje poměry) a někde si natrhla ucho (nevím kde trubka, všimla jsem si toho když jsem jí vyndavala z přepravky), mohla dopadnou docela dobře! Takhle získala 93 bodů frajerka, s čímž jsem spokojená :o)

 Inky sestřička Iris Od Pekelného Strážce (husky)